Kolébka života

Každý se narodíme do kolébky života,jen s tím rozdílem,že někdo se narodí do chudších poměrů a druhý do majetných poměrů.Jak procházíme životem,všímáme si že ti kdož jsou bohatí to mají snadné.Každý se narodíme s určitým záměrem,je to běh života a málokdo umí v sobě číst jako v knize.I ti chudší mají svoji cestu i svoje sny a plány a je jen na nás zda nasloucháme a život prožijeme.Život je dar,radost,hněv,pomluvy,závist ale i lidskost,porozumnění a láska.Hlavně mít srdce na správném místě.Každý z nás má otázku:proč zrovna já jsem se dostal do kolébky kam jsem nechtěl-i to má svůj důvod a člověk opravdu může dosáhnout hodně věcí,zbytečné je marnit a cítit se ukřivděným.Vidíme i v přírodě,momentálně nás spaluje ale i ona se přetváří,dává nám to znát a doufá,že pochopíme.Nic se neděje jen tak,určité věci jsou řízené několik životů nazpět.Ale stále marníme sami sebou a je tu více agrese a nedorozumnění.Vzdyť úsměv nic nestojí a dokáže nastartovat příjemný den.To jak jsme naštvaní,znechucení,to vše odrážíme do planety a urychlujeme tak změny,které by doběhly později.Stále spěcháme a nemáme čas ani na sebe nebo nemáme energii.Vztahy jsou necelé,táhne ho jen jedna půlka.Žijeme napůl a nijak moc nám to nevadí.Život,láska a cit to jsou slova,která mají velký význam,jen ten význam najít i v sobě.